Prosím, komentáře přidávejte již na mou novou stránku Ells.cz -

tato stránka už nebude aktualizována

Díky :-)

Recenze: Nick a Norah: Až do ochraptění

17. října 2011 v 9:02 | Ells |  Recenze na knihy
Název: Nick a Norah: Až do ochraptění / Nick & Norah's Infinite Playlist
Autoři: Rachel Cohn a David Levithan
Počet stran: 198
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2011
Datum přečtení: 11. října - 16. října 2011
Vazba: Pevná

Oficiální anotace:

Můžeš na pět minut předstírat, že jsi moje holka?" ptá se Nick Norah, když mezi návštěvníky klubu uvidí svou bývalku. A právě takovým klišé začíná příběh dvou mladých lidí, jejichž životní cesty se náhle protnou a trochu kodrcavě pak spolu pokračují.

Nick je basák a jediný hetero v punkové kapele plné gayů. Norah je dívka, která má pocit, že víc problémů by nedokázal řešit ani tým specialistů v pentagonu. A jediná společná noc v New Yorku.
A najdete v ní všechno - zoufalství, touhu, odpuštění, zklamání. Jsou tu rodiče, s kterými je nutné nějak vyjít, jsou tu přátelé, s nimiž vyjít je někdy těžší než zdolat Mt. Everest.

A je tu kluk a holka, kteří pro jednou nechtějí nic jiného než být sami sebou, nepředstírat, na nic si nehrát, ani se snažit s kýmkoliv vyjít. A je tu láska, vztek a nekonečný seznam písniček. A je to příběh, který si prostě musíte přečíst.

Někdo popíše v jedné knize několik let. Někdo několik měsíců, týdnů, dnů... A někdo, jako Rachel a David povypráví jednu noc. Divokou noc. Už jen tohle je na knize zvláštní. Každopádně musím říct, že knížka byla sem tam uspěchaná, ale když si to tak vezmu... Proč by se za jednu noc toho nemohlo stát tolik? Vždycky se něco může stát ze sekundy na sekundu. Tak proč by to nemohlo být i tady?

Nejen, že mě na knžce uchvátil její obsah, ale také obálka. Je vážně nádherná a když si povšimnete té anglické, která je zde, tak je ta naše o mnoho hezčí. A to není jen má zaujatost. Vážně se mi k tomuto dívčímu románu hodí víc než dost... A ještě ke všemu je v tvrdé bez přebalu... Mmmm... To miluju ze všeho nejvíc.

Zajímavé mi také přijde, že se na knížce podíleli dva autoři. Dokonce autorka a autor. Ono se to nezdá, ale sdílet s nějakým jiným autorem svůj styl psaní není podle mě až tak jednoduché. Každý jsme jiný a tím pádem chceme každý něco jiného. Na druhou stranu, když se knížka píše ze dvou pohledů (Nicka a Norah), tak je pro čtenáře skutečně dobré vědět, jak přemýšlí kluci. Co si budeme nalhávat, tady tuhle věc spisovatelka nikdy nepopíše tak brilantně jako spisovatel. Nechceme přece, aby se Nick choval jako ženská nebo něco podobného... :P


Knížka je psaná v 1. osobě a to mám taky nejradši. Například v knížce Poslední píseň mi vadila ta věc, že je to všechno ve třetí osobě. Takhle mi to přijde víc... osobní. S postavou se více sblížíte, než když pořád čtete jak ona udělala tohle, on tamto...

Abych nezapomněla... Úplně jsem kulila oči, když jsem zjistila, že je knížka z roku 2006. Ono se to nezdá, ale za tu dobu svět doela pokročí... Tady je jasný důkaz toho, že je Amerika opravdu o několik kroků napřed... Mně to připadalo jako z dnešní doby... Obzvlášť to, kde se popisuje noční život v New Yorku. Takhle si to představuji dneska, ale před pěti lety? Oh jé... To byla jiná písnička. A taky by bylo vhodné upozornit, že v knížce se objevuje homosexualita. Takže opravdu, jak říkám, knížka je pro mě jako z dnešní doby a v tomhle ohledu možná i trošičku nadčasová pro někoho, kdo žije v ČR. Samozřejmě to není důvod, proč se bát to číst. V dnešním světě je to už docela normální a lidé by se s tím měli smířit... Nerada mažu někomu med kolem pusy a Rachel s Davidem mají nejspíš stejný názor, protže nezakrývají, co se děje v noci v New Yorku.

Já dívčí romány čtu jen zřídka, protože mi většinou přijdou uhozené a puberťácké, ale... ono jde spíš o to natrefit na ten dobrý dívčí román. Tenhle se mi líbil víc než dost. Ikdyž to už jste museli poznat z toho, jak to vychvaluji...

Sakra, já tu plácám jen o tom, co je tam dobré a o tom, co je na tom špatné se nezmíním... Celou recenzi přemýšlím, co sem napíšu a mám naštěstí už jedno negativum. Vadí mi, že Norah poučuje Nicka a přitom to s Talem má stále nedořešené. Proč proboha celý příběh odbíhá od Tala k Nickovi? Nevím, jestli mi to tak jen připadá, ale pořád je tam něco nedořešeného. Ona prostě v jeden okamžik ztuhne a co? Nic mu neřekne? Bože Norah... Tohle jsi tedy, jak říkáš "podělala". Kromě toho ale teď fakt na nic nepřijdu... Možná časem...

A ještě nakonec bych chtěla podotknout, že byl román i zfilmovaný. Rande na jednu noc jsem shlédla dřív, než jsem přečetla knížku a toho velice lituji. Co se mi na tom nelíbí... Začla bych filmovým obsazením (Norah mi tam nepřijde jako normální holka, protože se pořád oblizuje jako nějaký pes, který se chystá zakousnout zajíce a rozhodně se nechová tak, jako v knížce a co Nick...? O tom raději pomlčet) a skončila tím, že Caroline loví žvejku odněkud... Fuj... To už fakt přehnali... Takže pokud jde o filmové zpracování, tak se na to podívat jen v případě, že si to skutečně nechcete přečíst... Ve srovnání s knížkou je to hotový bezcitný akčňák...


Celkové hodnocení: 9/10


Ps.: Děkuji nakladatelství za poskytnutí recenzního výtisku.



Zdroje obrázků: Google, We heart it
Zdroj písničky: YouTube
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K - SB K - SB | Web | 18. října 2011 v 15:18 | Reagovat

Nečetla jsem a ani neviděla. Nikdy jsem nečetla knížku, která by popisovala jenom jednu noc. Zní to zajímavě. V knihovně jsem knížku viděla, ale nějak mě nezaujala, hlavně podle obálky jsem jí odhadla na dívčí románek, které já prostě nemusím, ale tvoje recenze mě opravdu naladila a hned ve čtvrtek si pro ní poběžím. Na film se taky chystám, ale až po přečtení knihy. Když vidím první film, pořád se mi v hlavě oběvují scény z filmu a ti herci a pořádně si to nevychutnám:-). Jen s tou obálkou s tebou musím nesouhlasit. Mě se mnohem víc líbí ta anglická a kdybych jí viděla v knihovně v téhle obálce, nejspíš bych jí měla už dávno přečtenou (ale to nejspíš dělá moje nenávist k růžové:D).

2 K - SB K - SB | Web | 19. října 2011 v 15:08 | Reagovat

Jj, o té filmové adaptaci vím, dokonce i o Soiroise Ronan. Osobně si jí jako Mel nedokážu představit, je nádherná a úžasná hereča (hlavně v Lovely Bones), ale neměla být Melanie hnědovlasá? A aspoň o trochu starší? Každopádně se na film moc těším, ale bojím se, že to zmrví jako se to stalo u Stmívání. Myslím, že ty pocity tak dokonale popsané v knize prostě nedokážou přenést na plátno, stejně jako si neumím představit, jak natočí rozhovory mezi Melanií a Wandou, kterých tam je víc než dost. Nechám se překvapit a budu držet palce, aby se vydařilo. Každopádně Anderew Niccol je úžasný režisér a všechny jeho filmy jsou naprosto skvělé, takže by to mohlo být vydařenější než Twilight saga. Knížka je stejně vždycky lepší a u Hostitele to určitě nebude jinak. Jenom doufám, že film nerozdělí do více částí, jako se stalo např. u Breaking downu...

3 K - SB K - SB | Web | 19. října 2011 v 17:36 | Reagovat

To jo no. Upíří deníky, Gossip Girl a True Blood. A i trochu Dexter. Ale myslím, že to je tím, že seriály mají víc místa na prokreslení těch charakterů, jako v knížce, takže se to tam nemusí tak krátit a "oholit" děj a v všechno se může hezky pomaličku popsat jako v knížce. Ale na druhou stranu existuje zase hodně knížek, které jsou lepší i než seriály. Ale u filmů mám zkušenost, že knížka je minimálně o 50% lepší než film. Seriály jsou asi vyjímka z pravidla :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama