Prosím, komentáře přidávejte již na mou novou stránku Ells.cz -

tato stránka už nebude aktualizována

Díky :-)

Recenze: Povolání: Zaklínačka

1. března 2012 v 18:55 | Ells |  Recenze na knihy
Název: Povolání: Zaklínačka / Zawód: Wiedźma, Część 1
Autor: Olga Gromyko
Série: Volha Redná / Wolha Redna
Díl: 1.
Počet stran: 223
Nakladatelství: Zoner Press
Rok vydání: 2011
Datum četby: 27. 2. 2012 - 29. 2. 2012
Vazba: Tvrdá

Děj:
Volha je sirotek. Ze všech povolání, která se jí mohla naskytnout, si vybrala právě Zaklínačku. A to je celkem s podivem, protože Zaklínaček je opravdu málo. Dívky jsou raději na škole bylinářství, které je hlavně potřeba pro léčení chorob. Nyní jede na koni do Dogevy, aby předala dopis panovníkovi upírů. Jenže místo toho, aby ho předala a odjela, zůstane. Proč? Protože v Dogevě řádí neznámý netvor a ona se svou prořízlou pusou to nemůže nechat jen tak být. A tak začíná její pobyt v Dogevě...

Menší seznámení s knihou:
Kniha je od uznávané běloruské autorky Olgy Gromyko. Najdete ji na pultech díky Zoner Pressu a pokud je mi podle Goodreads známo, kromě českého vydání byla tato kniha vydána jen v ruském jazyce. Proto můžu s klidem říct, že si toho vážím.

Proč jsem si knihu vybrala:
Myslím, že jsem ji při své obchůzce na webu Zoner Pressu jednou zahlédla a potom mě upozornila Willinda na Facebooku. Proto jsem si důkladně prohlédla obálku (já anotaci skoro nikdy nečtu) a hned podle těch barev se mi zalíbila. Proto jsem si o ni zažádala a pak s chutí četla…

Recenze:
Prvně jsem si myslela, že to bude takové to fantasy, které se nevyšplhá moc vysoko a zklame mě. Naopak. Tahle knížka mě příjemně překvapila a po zaklapnutí jsem si pomyslela… Kdy bude asi další díl? Doufám, že brzy! Pojďme se tedy podívat, co mě nejvíce zaujalo…

Co mě trklo úplně prvně, byl ten zvláštní styl psaní. Ano, bylo to sice v první osobě, ale autorka měla zvláštní smysl dávat do příběhu něco neznámého, co jsem občas nechápala… Po prvních dvaceti stranách jsem si řekla… Tak to ne! A kniha skončila na nočním stolku, dokud jsem nesebrala novou odvahu ze vzpomínek na Lovkyni snů. Pamatujete si tu recenzi? Doufám, že ano. Prostě jsem ji znovu otevřela a pokračovala ve čtení… A přečetla ji v následujících dvou dnech. Chvíli trvá, než se v ní zorientujete, ale stojí to za to. I když znáte ale základy příběhu, neustále vás tam něco překvapuje… Autorka si nechává některé věci v záloze a já jí to schvaluji, protože vychrlit všechno v prvním dílu by bylo pro tuhle knihu úpadkem.

Kniha se čte plynule, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že ji nejdříve musíte pochopit, jinak se nikam nedostanete. Příběh nepostrádá vtip, ani dobrodružství díky Volze, která má pusu opravdu prořízlou a tělo jako z divokých vajec… To se mi na hlavní hrdince líbilo nejvíc. Peprné promluvy občas opravdu rozesmály tak, že se člověk popadal za břicho. Viz samostojné kalhoty a neprůstřelná bunda (neptejte se).

Co mě opravdu rozesmálo a udivilo, byli určitě upíři. Čekala jsem nějakou čarodějnou knihu (a to se mi také splnilo), ale mé podvědomí už zřejmě vybíralo za mě a už dopředu vědělo, že moji oblíbení krvesajové se zde objeví taky. Dokonce jsem čekala příběh bez milostné zápletky. Musím se přiznat, že jsem pořád naštvaná kvůli nevyjádření vztahu Volhy a Lena. Pořád si jimi nejsem jistá a doufám, že se znovu setkají. Ale raději to nebudu dál rozebírat, ještě bych spoilerovala…

V první části příběhu objevujete zvyky upírů, ale i čarodějů. Kromě toho se seznamujete i s fantasy bytostmi, které zde figurují. A věřte mi, že je jich celkem dost… Když jsem došla ke strigám, už jsem to nevydržela a použila internet. Vážně jsem nevěděla, která bije a dokonce to vypadalo, že mi to autorka ani neprozradí. A taky že neprozradila.

Druhá část se podobá spíše detektivce, protože Volha musí přijít na to, kdo v Dogevě, zemi upírů, vraždí. Můžu vám říct, že mě to vážně vyhecovalo a dokonce jsem si i tipovala "kdo je vrah". To obyčejně nedělám. Jaké to zklamání a zároveň nadšení, když jsem se netrefila ani vzdáleně.

Mou povinností je teď přejít k negativním částím příběhu. Jak už jsem říkala (psala), autorka mnoho věcí nevysvětlila. Na jedné straně tím kniha nabrala na jedinečnosti, na straně druhé čtenáře zarmoutila… Řekněte mi sami. Líbí se vám příběh, ve kterém si častokrát nejste jistí informacemi, které nebyly vysvětleny? Je to sice věc názoru, ale stojím si na svém, že je to občas na nervy jdoucí.

A teď něco navíc! Viděli jste tu krásnou obálku?! Mně se líbí víc než ta originální, kterou najdete zde. Fialová se mi líbí už od narození a Volha je tady opravdu výstižná… Vypadá jako divoška a já osobně jsem si ji tak opravdu představovala…


Celkové hodnocení: 8/10

*Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Zoner Press
*Zdroj obálky: Zoner Press
*Zdroj obrázků: We♥it
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Willinda Willinda | E-mail | Web | 1. března 2012 v 20:41 | Reagovat

Z téhle knihy mám strašně smíšené pocity. Líbila se mi... ale. (Jenže jsem ještě nepřišla na to, co to ale je! :-? )

Ten prostředníček na originální obálce mě přímo dostal!! Ale to je zkrátka Volha... :-D

2 Willinda Willinda | E-mail | Web | 1. března 2012 v 22:12 | Reagovat

Jenže co když to tak opravdu myslel?! ;-) To by totiž byla celé Volha! :-D

Třeba někdy příště... 8-)

3 Teresa Teresa | E-mail | Web | 3. března 2012 v 9:46 | Reagovat

úžasná recenzia :) vyzerá to naozaj zaujímavo :)

4 Verush Verush | Web | 3. března 2012 v 9:49 | Reagovat

Už se těším, až si ji přečtu. Ta naše obálka je rozhodně mnohem hezčí, než originální... taky miluju fialovou. :D
Jinak, pěkná recenze!

5 May ♥ May ♥ | Web | 8. března 2012 v 21:25 | Reagovat

Nádherně napsaná recenze =))
Už delší dobu uvažuji o tom, že si tuto knížku přečtu. Nejdřív mě přilákala velice povedeným přebalem a děj taky příliš nezaostává =))

6 May ♥ May ♥ | Web | 8. března 2012 v 22:26 | Reagovat

Přesně. Od ruské autorky.. to mě na chvilku nechalo na pochybách, ale díky recenzi a po přečtení pár stránek, které jsou na ukázku... Zajímavé fantasy na odpočinek =)
Určitě si ji v brzké době přečtu. =)

7 May ♥ May ♥ | Web | 18. března 2012 v 13:51 | Reagovat

Dnešním dnem jsem dočetla Povolání: Zaklínačka =)
Páni, i přesto, že se často nechávám snadno unést, tak knížka se mi moc líbila. Nejdřív jsem tedy neustále musela obdivovat obálku knihy.. prostě úžasná. Jinak uvnitř, text se četl hezky plynule a snadno. Takže mě na konci trochu naštvalo, proč to není tlustější kniha =D
A ten otevřený vztah mezi Volhou a Lenem mě bude papat ještě hodně dlouho. Chtělo by to další díl =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama