Prosím, komentáře přidávejte již na mou novou stránku Ells.cz -

tato stránka už nebude aktualizována

Díky :-)

Recenze na knihy

Recenze: Zatmění

24. června 2011 v 13:17 | Ells
Název: Zatmění / Eclipse
Autorka: Stephenie Meyer
Série: Sága stmívání / The Twilight Saga
Díl: 1.
Počet stran: 477
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2008
Datum přečtení: 2010
Vazba: Pevná

V tom mrtvém tichu zapracovala moje intuice a mně najednou všechny podrobnosti zapadly do sebe.

Edward nechtěl, abych něco věděla. Jacob by to přede mnou naopak nikdy netajil. Stalo se něco, co vyhnalo Cullenovy i vlky do lesů, takže se vzájemně pohybovali v nebezpečné blízkosti...
Stalo se něco, co jsem stejně čekala. Věděla jsem, že to přijde znovu, i když jsem si přála, aby se to už nikdy nevrátilo.
Nemělo to asi nikdy skončit.


Můj nejoblíbenější díl z celé ságy. Mimochodem, Taylor Lautner ho má taky nejradši... :P Líbí se mi ta láska poletující vzduchem, ale zároveň hrozba a nejzásadnější rozhodnutí v Bellině životě. A s tím se pojí ještě pár dalších... Například nabídka od Edwarda je velice důležitá pro jejich společný život/neživot... Však se dozvíte, proč tomu tak říkám...

Všechno v tomhle dílu je laďeno tak, aby měla Bella skutečně o čem přemýšlet. Z toho plyne... Více Jacoba, samotných vlků, Victorie a jejího malého "překvápka" a také legend quiletů... Ty legendy se mi líbily moc. Pojednávají o vzniku duchovních bojovníků/vlků a jejich averzi vůči upírům. No jo. To jsou ty krásné chlupaté věcičky, které cení zuby a trhají na kusy. Já vím... Mé zalíbení je oprávněné, ale na upíry nemaj... :D

Nejvíc ze všeho se mi líbí pasáže, kdy jede Bella s edwardem k nim domů a mají společnou chvilku, ve které (spoiler)... A potom ten stan... Tam si konečně Jacob s Edwardem dokážou normálně pohovořit tak, jak to dělají dva normální lidé... Ukazuje se, že Edwardovi na Belle opravdu záleží - možná až moc... Z lásky by ji dokonce nechal odejít, pokud by to bylo to, co by si opravdu přála. Někdy mě to s tím jeho chováním fakt štve... Oni k sobě prostě patří. o tom se ani neodvažuji uvažovat, že by ji nechal jít...

Mimochodem... Už jsem se zmínila, že mám nejraději Alice (čte se Elis - spousta lidí to plete)? V tomhle dílu je jí také hodně. Já ji přímo zbožňuju, a tak se u knížky směju, když tam vidím nějaký rozhovor s ní spojený... Alice je Belle perfektn kamarádkou/věznitelkou. Proto se mi tak líbí. Energický, malý a perfektní člověk (upír) = Alice.

Celou dobu jsou Cullenovi naivní a pořád si namlouvají, že v tom nemá prsty jedna jejich známá, které zabili přítele, ale to je chyba. Navíc ty úmrtí v Seattlu... Taky je mohlo napdnout, jak Victoria uvažuje, ale fakt, že na ně hrála pěknou komedii. Mezitím, co na ně "útočila", její "švábi" se rychle rozrůstali. Vic je chytřejší, než jsem si myslela... I když... Na závěr jejího příběhu mi to pěkně vyvrátí i s kořenama...

Taky bych řekla, že sem se to popisování emocí hodí víc, než do jakýchkoliv jiných knížek Steph. Bella tu přece bude milovat a Edward s Jacobem žárlit víc, než kdykoliv předtím. Taky je na knížce poznat, že je Steph mnohem zkušenější a taky je to nejlepší rukopis z její dílny.

Pro pořádek... Červená přetržená stuha zobrazuje Bellinu snahu se odtrhnout od jejího dosavadního života. Proč? To se dozvíte, až si přečtete knížku. Věřte mi, nad knížku není a filmy se můžou jít zahrabat do země.

Recenze: Nový měsíc

25. května 2011 v 15:00 | Ells
Název: Nový měsíc / New Moon
Autorka: Stephenie Meyer
Série: Sága stmívání / The Twilight Saga
Díl: 1.
Počet stran: 463
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2006
Datum přečtení: 2010
Vazba: Pevná

Věděla jsem, že jsme oba ve smrtelném nebezpečí, a přesto jsem se v tu chvíli cítila dobře.
Cítila jsem jak mi srdce buší v hrudi a v žilách mi znovu pulzuje horká krev. Moje plíce se zhluboka nadechly sladké vůně, která vycházela z jeho kůže. Bylo to, jako kdybych nikdy v hrudi neměla žádnou díru.
Najednou jsem byla dokonalá - ne uzdravená, ale jako kdyby vůbec nikdy žádná rána neexistovala.

Asi by bylo dobré upozornit, že tento díl není o romantice, ale o ztrátě. O velké ztrátě. Ale také přátelství... Tento díl je mnou nejvíce nenáviděný, protože je plný zármutku a neštěstí. Zároveň je to ale velice důležitá kapitola ve vztahu Belly, Edwarda a Jacoba. Právě v tomhle díle pomaličku vzniká milostný trojúhelník a zjišťuje se, že Bella má nejspíš sklon lákat k sobě nadpřirozené bytosti.

Někdo by řekl, že člověk, který je team Edward, tak nenávidí Jacoba. To ale neplatí u mě. Jacoba jsem si v tomhle dílu moc oblíbila díky jeho obětavému chování. I přesto, že Bella mu nic nemůže dát a on to moc dobře ví, utěšuje ji jako opravdový přítel.

I přestože je u mě tento díl více než neoblíbený, mám ho přečtený dvakrát... Stephenie tady popisuje hrozně moc pocitů a je to znát více než ve Stmívání. Nic moc se tam sice neděje, ale díky tomu, jak to Stephenie dokáže popisovat, příběh vás opět nedákže pustit. A navíc je tu Jacob a jeho nové tajemství. Tentokrát už neprozradím, které to je, protože si to budete muset zjistit sami...

Ale nebude tu chybět ani napětí. Tik-tak, tik-tak, tik-tak. Čas ubíhá a Bella má strach, že bude až přiliš pomalá na to, aby to stihla. Musí (doslova) podniknout závod o jeden jí nejdražší život. Mně osobně se tahle část líbí z celé knížky nejvíc, protože se tam objevují milovaní "špatní" upíři. Dokonce dojde i na boj (opět o život,ale tentokrát jiný).

A skoro až na samém konci navíc dojde Bella k velkému rozhodnutí... A Edward taky... Samozřejmě tím myslím romantiku a zároveň věčné zatracení... Tedy alespoň podle Edwarda... Podle mě je to to nekrásnější vyznání lásky... :D

Slovní zásoba jako v minulém díle - normální slova s tím rozdílem, že jsou seskupena tak, že by to nikdo jiný nedokázal. Rychlost čtení se opět nemění... Obal knížky je naprosto shodný s dějem... Uvadající květ znamenající Bellinu uvadající duši... Tuhle ale přesně Stephenie neměla tak pod kontrolou, jako ty ostatní, takže se může i mýlit. Původně tam chtěla mít hodiny, protože čas v tomhle dílu hraje velkou roli...

Recenze: Princezniny deníky

15. května 2011 v 15:33 | Ells
Název: Princezniny deníky / The Princess Diaries
Autorka: Meg Cabot
Série: Princezniny deníky / The Princess Diaries
Díl: 1.
Počet stran: 232
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2001
Datum přečtení: 2011
Vazba: Pevná s přebalem

Nevím proč, ale dřív jsem knihou opovrhovala a říkala si, že to nebude tak dobrá jako film (Zvláštní, že? Vždycky je film horší než kniha a teď si myslím opak.). Podle mě to bylo tím, že jsem si myslela, že to bude podobné jako upíří deníky. Chvilkové zápisky a potom divný styl. Šeredně jsem se spletla.

Co na tu knihu říkám? Páni Meg! To je úžasný příběh! Líbí se mi, že Mia není Bůh ví jak nadšená z toho, že je princezna. Ale zase se mi nelíbí, jak se podceňuje a je příšerně naivní! Ale takhle už to prostě je. Ale žádná hrdinka není dokonalá, protože by kniha pak nikoho nebavila.

Celá knížka je vedena jako deníček, takže máte pocit, jako kdybyste se opravdu dívali do cizího deníku. S tím rozdílem, že tento je opravdu zajímavý. Která holka by vlastně mohla psát o tom, že je princezna? A ještě ke všemu o tom dřív nevěděla... To je Mia. Ještě jsem se zapomněla zmínit, že kromě textu na konci zápisku někdy najdete i zápisky ze školy... :) To ještě dodává na opravdovosti deníku.

Meg Cabotová mě nejen přesvědčila o svých skvělých tvůrčích schopností, ale taky o svém lehkovážném podání příběhu. Nevím, ale podle mě by jiná spisovatelka knihu pojala zcela jinak a tak odlehčeně by to nezvládla. Taky z toho důvodu se mi knížka četla neskutečně snadno. Pro ukázku... 2 dny ve stylu mého hlemýždího tempa. Taky bych jí mohla pochválit slovní zásobu, protože (přiznávám bez mučení) jsem některým slovům nerozumněla. O vtip je tu také postaráno, takže žádné nudné "Já chci být princezna!" tady neexistuje.

Jen bych některé scény vystřihla, protože se mi zdají zbytečné. Jen to přidává na zdlouhavosti příběhu. Ale je to konec konců "normální" život člověka, tak proč to upravovat?

Podle knížky byl natočený i film (jak už jsem se zmínila). Rozhodně bych mohla s čistým svědomím říct, že je to něco úplně jiného. Chybí mi tam ta "děsivá" Grandmère a taky Michael z mých představ. Tam ten je takový... Já nevím. Hrozně dětinský... Naopak Lilly a Josh Ritcher jsou tam takoví, jak jsem si je představovala. Ale to už mluvím zase o něčem jiném.

Tak snad by se na závěr hodilo napsat, že knížka určitě stojí za přečtení... A stejně tak i film.

Recenze: Milníky na mé cestě

11. května 2011 v 19:52 | Ells
Název: Milníky na mé cestě / Miles to Go
Autorky: Miley Cyrus a Hilary Liftin
Počet stran: 273
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2010
Datum přečtení: 2011
Vazba: Měkká

Každý z nás má více stran. Kdo jsme - a kdo bychom měli být, pokud půjdeme za svými sny.

Když někdo řekne Miley Cyrus, tak si předstávím součást mého... dětství? Ne to není ono... Bylo to něco mezi teenagerem a dítětem. Ještě dnes od ní poslouchám písničky, ale můj hlavní vzor je jiný.
Předem upozorňuji, že to není pro lidi, kteří ji nemají rádi. Nevím proč, ale knížka se mi četla hladce i když to bylo vlastně o (ne)obyčejném životě holky z Tenesee. Miley má docela zajímavé myšlení a pohlíží na svět lépe než kdokoli jiný a bezvýznamný.

Samozřejmě v knize také popisuje období, kdy se chovala jako spratek (problémy s pletí), ale kdo se tak někdy nechoval? Já vůbec obdivuji člověka, kterému sláva nestoupne do hlavy (pokud nejsem tak naivní, že jí věřím naprosté hlouposti). Jenže takhle by svůj životopis mohlo popsat spoustu lidí. Já, vy a kdokoliv jiný i obyčejný. Každý má zajímavý život - ať už to ví nebo ne -, jen Miley toho možná prožila o trochu víc. Každý má život ve kterém má své vlastní oblíbené citáty, přání, touhy... a já nevím co všechno. Na Miley se mi nejvíce líbí, že dokáže pomáhat nemocným - určitě je to alespoň trochu pravda...

Na své 16. narozeniny uspořádala velkou party. Přišlo 5 000 lidí a na každém vybírala 250 dolarů. Celkem 1 000 000 dolarů. Jak s nimi naložila? Podle jejího tvrzení šly všechny peníze na neziskovou mládežnickou organizaci Youth Service America. Každý třetí by ty peníze utratil - alespoň podle lidí, které potkávám. Ale nebudu jen hovořit o její dobročinnosti.

Miley tvrdí, že všechny peníze z koncertů odchází na neznámý účet a také, že nemá žádné kreditky atd. Podle mě skoro každý viděl alespoň něco, co stálo Miley velké peníze (samozřejmě myslím pořád jako fanoušek). Můj názor tedy je že není úplně svatá, ale dobro se odvádět snaží.

Její původní jméno bylo Destiny Hope Cyrus (Osud Naděje). Jméno Miley vzniklo ze Smiley (Smíšek). Ano vím že jí doma skoro nikdy neříkali Destiny, ale nechat se přejmenovat na úřadě? Já bych to nikdy neudělala..., ale je fakt že má pro to důvod dostatečný (myslím). Je to její věc, ale já to stejně nikdy nepochopím. No nic. Teď si o mně říkejte, že jsem fanatik do Miley, ale mě se některé její písně vážně líbí.

Recenze: Vampýrská akademie

8. května 2011 v 12:03 | Ells
Název: Vampýrská akademie / Vampire Academy
Autorka: Richelle Mead
Série: Vampýrská akademie / Vampire Academy
Díl: 1.
Počet stran: 279
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2009
Datum přečtení: 2010
Vazba: Měkká

Oni mají přednost.

Rosemarie Hathawayová a Vasilissa Dragomirová jsou na útěku ze školy Sv. Vladimíra. Nyní jsou vypátrány a odvlečeny zpět na akademii... Jenže... Je to pro ně to pravé ořechové?

Knížka mě zaujala z jednoho prostého důvodu. Je o upírech. Až na to, že tady se jim říká Morojové, Dhampýři a Strigojové. To jsou hlavní tři skupiny... Navíc se zde objevuje i bojové umění - zajímávé, co? Upíři a bojové umění = Dhampýři. Bezbraní upíři (alespoň v prvním dílu) = Morojové, zlí upíři = Strigojové. Už se v tom trošku orientujete? Tak jo...

Částečně je mi tahle knížka sympatická právě díky hlavní hrdince, která se o sebe dokáže postarat. No, nejen postarat... Ona dokáže i někoho chránit... Prostě typická bojovnice. V téhle knížce bych řekla, že jsou upíři nejoriginálněji pojati. Dhampýři dokonce ani nepijí krev... Nejen, že v knížce najdete bojová umění, agresivitu v podání Rose Hathawayové, ale taky bláznivou lásku. Jenže tady bude víc než zakázaná... Ani ve skutečnosti se přece nemůžete zamilovat do učitele, ne? A ještě ke všemu je tu Lissa... Komplikované je to víc než dost...

Neřekla bych sice, že je tam úplně geniální slovní zásoba, ale určitě můžu říct, že autorka poskládala slova tak, že dokážou plynout před očima. Má zvláštní styl psaní a na mě to kdoví proč působí takovým důvěrným stylem... A taky usměvavým. No jo, už zase mluvím o Rose. Její sarkasmus a drzost mě nejspíš jednou přivede do hrobu...

Akorát bych v tomhle díle trošku zrychlila děj. V ostatních dílech je to moc uspěchané a tady zpomalené... Chtělo by to trochu ustálit... Jinak k tomu výhrady nemám... Nebo možná ještě jednu... Na tuhle knížku jsem narazila skoro ve stejnou dobu, jako na Školu noci... Ačkoliv byly knížky vydané v tentýž rok a nebylo tedy možné se od toho inspirovat... Obě dvě mají společné internáty pro upíry... Trochu zvláštní, ale asi bych to přešla bez povšimnutí...

Z textu přímo dýchá: Osamostatni se, nasaď nepřístupnou masku, jinak zemřeš. Jo. Takhle mi to přijde. Sice jsou to jenom teenageři, ale přesto... Nevím, jestli je to kvůli okruhu Rose, ale všichni na mě působí hrozně nebojácně. Jako b už každý musel strašně moc brzo dospět... Alespoň v tomhle.

Obálka je hezká a řekla bych, že vystihuje Rose. Navíc musím připočítat k plus, že je stejná jako obálka z USA. Ale dost mi leze na nervy ta měkká vazba. Oproti hlavní hrdince není příliš odolná... :D A kvůli tomu ji nejspíš budu zamykat na zámek, aby se k ní můj "milovaný bratříček" ani nepřiblížil.

Richelle Mead se dá rozhodně počítat do těch geniálních autorů, kteří dokážou do knížky vložit to, co potřebují. Něřekla bych ani tak city, ale spíš... Já nevím... Smysl? Originalitu? To se nedá popsat... Zkrátka a dobře si to přečtěte a uvidíte...

Recenze: Stmívání

3. května 2011 v 14:27 | Ells
Název: Stmívání / Twilight
Autorka: Stephenie Meyer
Série: Sága stmívání / The Twilight Saga
Díl: 1.
Počet stran: 408
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2005
Datum přečtení: 1. 3. 2010 - 2. 3. 2010
Vazba: Pevná

Ve třech bodech jsem si byla naprosto jistá.
Zaprvé, Edward je upír.
Zadruhé, část jeho osobnosti - a já nevěděla, jak silná je to část - žízní po mé krvi.
A zatřetí, jsem do něho bezvýhradně a neodvolatelně zamilovaná.





Právě jsem prozradila zásadní informace o knize, ale to je jedno. Každý o téhle knížce určitě slyšel a když ne, tak o filmu. Na každé stránce na kterou narazíte se dozvíte, že je o upírech. 2. června 2003. Datum, kdy byl přiveden na svět sen Stephenie Meyer.

Mnoho lidí tvrdí, že Twilight otevřelo dvířka ostatním autorům (já jim dávám za pravdu), protože dnes jsou knížky o upíreh a vkodlacích naprosto normálními jevy. Jenže to nejsou pouze kladné odezvy, ale také tvrdá kritika. Mnozí z těch lidí ani pořádně neví o čem mluví, protože v životě nic nečetla. Potom jsou tam zarytí čtenáři, kteří si kousek z knížky přečetli, ale nenadchlo je to. Jenže konec konců jsme každý jíný, tak jim to i schvaluji...

Tohle je první knížka Stephenie Meyerové a na příběh přišla ze svého snu. A pak se zrodil fenomén... Samozřejmě, že mluvím velice zaujatě, protože touhle knížkou ve mně všechno odstartovalo a já začala číst další a další příběhy... Tohle je pro mě taková vlastní bible. Proč?

Ve Stmívání si snadno dokážete najít sobě podobnou postavu a v té se zhmotnit. Alespoň to tak tvrdí každý, kdo má knžku rád. Nejspíš si většina vybere stydlivou, nemotornou a nebezpečí přitahující Bellu Swanovou. Je v ní od každého trochu. A to kvůli tomu, že je lidská. A pravý opak jí samotné je Edward Cullen. Ano, teď přichází na scénu náš milý upírek. Silné osobnosti mají štígro, protože je nedokáže zhypnotizovat. Jenže ty slabší... O-ou... Asi kvůli němu je většina holek tolik poblázněná. No, potom je tu ještě team Jacob, ale to až potom... Jeho tajemně galantní hování je jako med působící na vosy. Samozřejmě ty vosy jsme my... :D Ať už to tak udělala Stephenie úmyslně nebo ne, dívčiny v pubertě jsou z něj poblázněné (samozřejmě do toho spadám i já). Teď Jacob. Jacob je sice chováním z dnešní doby, ale ochranářský a příjemný společník může být taky. Původně v sáze vůbec neměl být, ale Stephenie ho tam nakonec dosadila kvůli tomu, že potřebovala Belle sdělit to velké tajemství a nevěděla jak. Já toho nelituju, protože ho mám taky ráda. Dost Belle pomáhá. Také jsem se zapomněla zménit, že v prvním díle se se zlými upíry moc nesetkáte. Vegetariání vám budou muset stačit... :P A k tomu navíc opravdu jiné skutečnosti o upírech... No jo... Modernizace je snad všude... :D

O Stmívání jsem se dozvěděla na podzim roku 2009 (docela pozdě, co?) přes blogy a hned jsem shlédla film. Samozřejmě to byl jen slabý odvar, ale to já nevěděla, a tak jsem s knížkou počkala až na březen 2010. Knížku jsem četla dva dny a dnes se domnívám, že bych to možná stihla i rychleji, ale tenkrát to na mě byl nadliský výkon. Byla jsem nemocná a tak jsem na to skočila hned den potom, co mi tu knížku máma přinesla z knihovny. A jak to dopadlo?

Rodiče na mě museli volat nejmíň stokrát aby mě odtrhli od čtení, noc mezi čtením jsem šla spát o 2 ráno/v noci a nechtěla jsem chodit ani jíst - zázrak, já jsem žroutík od přírody... :D Tomuhle se říká pravá posedlost.

Ne že by byla knížka napěchovaná nějakými neobvyklými slovy (buď je tohle slabá stránka Stephenie Meyerové nebo překladatelky, to nevím), ale spíš to zachránilo to popisování pocitů, vjemů, situací a to se mi na tom strašně líbilo. Někdo to možná považuje za nevýhodu, ale právě to je to pravé ořechové, co upoutalo čtenáře. Jinak to snad ani nešlo.
Musím se taky zmínit o obálce... Jako u všech dílů sérii je naprosto výstižná. Tedy pokud jde o anglické covery. S českými tak úplně spokojená nejsem... Měkká vazba a zelený obrázek není nic pro mě, a tak jsem sáhla po úsporách a koupila si originální černý box s pokladem uvnitř. Ruce a v nich jablko mají znázorňovat zakázané ovoce. Ruce jsou Edward a jablko... hádejte kdo? Samozřejmě Bella. Jejich láska je zapovězená, protože upír a člověk? Kdo to kdy slyšel?

Všechny knížky byly na něčem inspirovány. Tahle na knížce Pýcha a předsudek. Je docela úděsné, kdybyla vydaná, vzhledem k tomu, kdy byla dopsaná (2003). Ale nač se s tím tajit. Stephenii to mnohokrát nevyšlo a musela svůj ruopis posílat stále do jiných nakladatelství. Takhle to trvalo docela dlouho, ale pak se toho ujalo Little Brown and Company a už to jelo. Ale to už je opakovaná písnička... Nevím, co ještě víc dodávat... Snad to, že přeju hodně štěstí čtenářům při odolávání Edwarda Cullena?
 
 

Reklama